Blog Virteala White Mouse na Blog.cz

Nevím, jestli někdo navštěvuje tuto stránku a už vůbec nevím, jestli si může někdo tyto řádky přečíst. Tento článek umísťuji do rubriky odkazy, i když se až tak o odkaz nejedná. Chtěl bych upozornit na to, že budu postupně stěhovat tuto stránku (doména třetí úrovně) na svůj vlastní server (doména druhé úrovně). Přináší mi to spoustu výhod, jako např. umísťování videí na server, ať už vlastních či z youtube apod., jiných jakýchkoliv materiálů (v rámci legality samozřejmě), ale také například v rozumné míře umísťování vlastních a žádaných reklam. Taktéž si mohu dovolit na svém serveru blokovat ip adresy, jelikož se na tomto blogu již několikrát objevilo pár rasistických SPAMů a SPAMů útočících vůči třetí osobě a to nehodlám trpět.

Popravdě, trochu jsem vás přeceňoval, myslel jsem, že jich bude víc... To jste si za tu dobu nestihli sehnat více než jednu americkou proxynu? :) To si říkáte ajťáci vy trapky? :)

Pověz mi něco, když tě nevídám,
pověz mi něco, když tě nelíbám,
pověz mi něco, když do tebe se nevžívám,
pověz mi něco, když z tvé lásky nelítám.
Pověz mi něco, když tě necítím,
pověz mi něco, já se tě neštítím,
pověz mi něco, nutit tě nemíním,
pověz mi něco, já tvůj život neřídím.

To ty jsi můj smutek, ty jsi můj pláč,
ty jsi má bolest, ty jsi můj strach,
ty jsi má beznaděj, ty jsi můj žal,
jsi mého štěstí, jsi mého štěstí vrah.
Ty jsi můj anděl, ty jsi můj smích,
ty jsi ta princezna ze snů mých,
ty jsi ten člověk, co za mnou vždy stál,
on byl však svině. On mi tě vzal.
Osud mi tě vzal.

Vážené dámy, vážení pánové, pište o stošest, co vám síly stačí vaše inteligentní komentáře (spíše neovladatelné a ubohé citové výlevy), udělejte mi tu radost, ať můžu zablokovat vaše IP adresy. :P :) S pozdravem váš spolužák Vraťa. :)

To je zmatek to je lidí, všichni chtěj jen jedno,
nic co by mi bylo cizí, občas trefím na známého…
Když se všichni rozejdou, tak mám chvíli klid,
však opodál, tam stojí kluk, kouká na mě čím dál víc.
On se náhle sebere a jde přímo za mnou.
Asi se rád na mě kouká i takoví se najdou.
Beze slova, bez pozdravu, dá mi něco na stůl,
pak otočí se, odchází… Á, jeden z dalších dárků.
A už zase, davy lidí, zase je tu práce,
zas jsem ta, co dává štěstí, zas jsem ta, co rozdává se.
Zase lidé odejdou, zas mám chvíli volno,
však opodál stojí další kluk, zírá k zemi kolmo.
Pak se na mě podívá a jde přímo za mnou,
nejspíš se jen trochu styděl i takoví se najdou.
Beze slova, bez pozdravu, dá mi něco na stůl,
pak otočí se, odchází… Á, jeden z dalších dárků.
Do třetice davy lidí, zas po mě lidé touží,
splňuji všem, co po mě chtějí, třetí kluk kolem nás krouží.
Poté všichni odejdou, zas mám na pár minut pauzu,
však opodál stojí ten divnej kluk
a kouká, jako bych spadla z Marsu.
On se náhle sebere a jde přímo za mnou,
myslím, že se zamiloval i takoví se najdou.
Beze slova, bez pozdravu, dá mi něco na stůl,
pak otočí se, odchází… Á, jeden z dalších dárků.

Tak děvče sedí u stolu, dává lidem štěstí dávku,
však netuší a je jí jedno, že někdo chce kamarádku.
Kdyby lidí nebylo a kdyby jí nebyli fuk,
věděla by, že ti 3 jsou jeden a ten samý kluk.

3 roky jsem se nakřičel, 3 roky nic neslyšíš,
3 roky brečím, mé slzy však nevidíš,
3 roky v tebe doufám, mou touhu však necítíš,
3 roky tě miluju, ty po mně nesoužíš,
3 roky jsem sám, tobě je to jedno,
3 roky mě neznáš, to je možná škoda,
3 roky mě nepotkáš, miláčku všech - Ewo,
mé sny jsou dětinské, vše časem vezme voda.
3 roky už uběhly, tobě je teď šestnáct,
3 roky se neustále utápím ve snách,
3 roky můj život pořád je bezcenný.
3 roky necítil jsem polibek od ženy.
3 roky neustále píši ti básně,
3 roky pro tebe já nepsal šťastně,
3 roky k tobě jak k bohu vzhlížím,
3 roky stydlivě se vedle tebe plížím.
3 roky myslím denně na to, co právě děláš,
3 roky a ty přítele údajně nemáš,
3 roky já pořád sním po tvých očích,
3 roky a stále nevím, co si počít,
3 roky já přemýšlím, jak se ti svěřit,
3 roky přemýšlím, jak bez tebe přežít.
3 roky přemýšlím, jak předběhnout dav kluků,
3 roky já na tebe myslím na každém kroku.
3 roky a já jsem stále jako dítě,
3 roky přemýšlím, jaké to je - mít tě.

Nadále tě budu mít hrozně rád,
nadále si tě budu má princezno přát,
nadále se budu pokoušet tě najít
a to ve všech státech, městech i krajích.
Nadále se budu snažit tvé srdce získat,
to mé je už tvé, proto se mi stýská.
Tak jednou zahyne básník Virteal,
bude se honit za jedinou kráskou.
Uhoní se? I kdepak.
Zemře žalem nad nešťastnou láskou.

Prázdno, nic, nikde nikdo,
ani ty, jenom já, je tu klidno,
jenom sny, jen moje a zase nic,
chci změnu, nebýt sám, chci něco víc.
Denně sním o tobě a létacích talířích,
večeřích při svíčkách, víkendu v Paříži,
dívat se na měsíc, jen tebe mít rád,
zločincem se stát, tvé srdce ukrást.
Také máš sen, sníš o svém princi,
co bych jen dal za to jím být?
Třeba jím jsem, to opravdu nevím,
ale já se stydím a nemůžu nic říct.
Chtěl bych tvou laskavost, tvé slzy dojetí
přeji si, přeji si, milovat tě navěky,
stále hloupě věřím, že
Amorův šíp tvým srdcem proletí,
nic se však nezmění.

Nádherné objetí, mé tělo zkamení,
tečou mi slzy, děkuji, že žiji,
do mého srdce city její pramení,
nikdy ji nezradím a hltavě piji.
Též ona mě nezradí, budeme se střežit,
teď jsou z nás dva, náš úkol je - přežít.

Má snaha je taky marná,

nikdy tě nepoznám Ewo Farna. xD

Zamilovanej jsem do tebe už ňákej ten rok,

místo toho musím s ostatními držet hubu a krok. xD

Lidi tě maj rádi a já tebe miluju,

tak dělá mi dobře když jsem s tebou,

iluze si maluju.

Nikdy se neukážu, nikdy mě nepoznáš,

ty jsi víc v bezpečí,

má láska jde zkáze na pospas.

Pro koho to děláš, pro koho se ztrháš,

kdo je ten šťastný, koho nemáš?

Tolik romantiky a tolik lásky, kde se to v tobě bere?

Před tolika lidma a ty si neděláš vrásky a

když už, tak jen na ústech tvořící tvůj úsměv.

Kdo proboha jsi ty anděli bez křídel,

odkud jsi přišla, co tady chceš?

Proč mě bůh trestá, ty má vyvolená jseš a

nemůžu tě získat, jak pes mě štveš!

Jednou se uběhám a ty mě chytíš,

pak jestli se zakousneš, jako bych byl kořist,

pak čekej!

Zakousnu se taky!

ich schau dich an
und du bist unbeschreiblich schön
ich könnte ewig hier sitzen
und dich einfach nur ansehn
doch plötzlich stehst du auf
und du willst gehen

bitte geh noch nicht
ich weiß, es ist schon spät
ich will dir noch was sagen
ich weiß nur nicht wie es geht

bleib noch ein bisschen hier
und schau mich nicht so an
weil ich sonst ganz bestimmt
überhaupt gar nichts sagen kann

ich weiß selber nicht, was los ist
meine Knie werden weich
im Film sieht es so einfach aus
jetzt bin ich kreidebleich
ich weiß nicht, was ich sagen soll
mein Gott, jetzt gehst du gleich

bitte geh noch nicht
bleib noch ein bisschen hier
ich muß dir noch was sagen
nur die Worte fehlen mir

bitte geh noch nicht
ich weiß, es ist schon spät
ich will dir noch was sagen
ich weiß nur nicht wie es geht...wie es geht...

ich dachte immer, daß es leicht wär
ich dachte immer, das ist doch kein Problem
jetzt sitz ich hier wie ein Kaninchen vor der Schlange
und ich fühl mich wie gelähmt

ich muß es sagen, ich weiß nur noch nicht wie
ich muß es dir sagen, jetzt oder nie

bitte geh noch nicht
am besten, gehst du nie
ich hab's dir schon so oft gesagt
in meiner Fantasie
bleib noch ein bißchen hier
bitte geh noch nicht
was ich versuche, dir zu sagen, ist
"ich liebe dich"

ich weiß nicht, wie es geht...wie es geht...

Já se na tebe dívám
a ty jsi nepopsatelně krásná,
já bych zde mohl sedět věčně
a prostě se jen na tebe dívat.
Ty však náhle vstaneš
a chceš jít.

Prosím ještě neodcházej,
já vím, už je pozdě,
já ti chci ještě něco říct,
já jen nevím, jak to chodí.

Zůstaň ještě nějakou trochu (chvíli) zde,
a nedívej se tak na mě,
protože já jinak naprosto nic nemohu říct.

Já sám nevím, co je prosté
má kolena povolí, (ve smyslu: Ony se podlomí)
ve filmu to tak taky vypadá,
teď jsem bledý jako křída,
nevím, co musím (ve smyslu: musím - mám povinnost) říct,
můj bože, ty teď stejně jdeš.

Prosím ještě neodcházej,
zůstaň ještě nějakou trochu (chvíli) zde,
já musím (ve smyslu: musím - chtěl bych) ti ještě něco říct,
jen slova mi chybí.

Prosím ještě neodcházej,
já vím, je už pozdě,
já ti chci ještě něco říct,
já jen nevím, jak to chodí.

Já pořád mínil, že to bylo lehké,
já pořád mínil, to přece není žádný problém,
teď tu sedím jak králíček před hadem (německé přísloví :), du sitz hier wie ein Kaninchen vor der Schlange - sedíš tu

jak králíček před hadem - ve smyslu nehnutě :))
a cítím se jako ochrnutý.

Já to musím říct, jen nevím ještě jak,
já musím to tobě říct , teď nebo nikdy!

Prosím ještě neodcházej,
v nejlepším neodejdeš (ve smyslu: Když bude nejlíp, tak neodejdeš)
já jsem ti už tak často říkal
v mojí fantazii,
zústaň ještě nějakou trochu (chvíli) zde
prosím ještě neodcházej,
to co já zkouším tobě říct je
"Já tě miluji"!
Já nevím jak to chodí...Jak to chodí...